Informace, novinky, PR články z oblasti podnikání, nákupů, krásy a módy
Internet už dávno není nekomerční, pokud tedy někdy byl. Reklamy, které velmi dobře známe z televize a rádia se již dávno dostaly i na internet a otravují nám internetovým uživatelům život. Mnozí je zatracují, jiní si bez nich nedokáží představit život. Postoj k reklamě na webu je různý a určitě se odvíjí od konkrétního typu reklamy.
Měl jsem trochu času a tak jsem přemýšlel nad něčím, co mě trápí již delší dobu. Zdá se mi, že jsou lidé stále více závislí na počítačích a moderních technologiích. Když se podíváme jen o dvacet let zpět, nebyl svět zdaleka tak propojený, jako dnes. Při větších a delších výpadcích proudu se prakticky nic nestalo. Ekonomika se nezhroutila a svět po pár hodinách fungoval tak, jak má. Kdyby třeba zítra vypadl proud na celé zeměkouli, byť jen na hodinu, nastal by neskutečný chaos. Velmoci by nejen ztratily kontrolu nad jadernými hlavicemi, ale lidé by výpadku využili ve svůj prospěch a začali rabovat.
Pokud v blízké době plánujete nákup nového počítače, notebooku či mobilního telefonu, určitě si dejte záležet na tom, kde si daný hardware vyberete. Nenechte se zlákat akčním letákem místního elektra, které slibuje notebook za nižší cenu. Pokud chcete ušetřit a zároveň koupit kvalitní „železo“, zapátrejte na internetu. Paradoxně ti největší prodejci nabízí počítače a notebooky za mnohem nižší ceny, než menší prodejci. Srovnání cen na internetu a v kamenných obchodech je pro mnohé šok.
Lidé byli odjakživa pohodlní a museli dělat jen to, co bylo nezbytně nutné. V minulosti byli „obyčejní“ lidé kvůli absenci moderních technologií dělat daleko více věcí, než dnes. Vždyť už i na první dojem příjemné věci (teď mluvím za dámy), jako je nakupování oblečení se dneska dělají přes internet. Přes internet se však dá nejen nakupovat, ale také platit, pracovat, seznamovat se a kdo ví co ještě. Internet je bezesporu skvělým pomocníkem, na druhou stranu bere lide jistou nutnost někam jít a podívat se mezi ostatní lidi.
Česká republika je v mnoha ohledech jedinečná a to bohužel často ve špatném slova smyslu. Vezměte si například připojení k internetu. V době, kdy v zahraničí jely první ADSL jsme si o vysokorychlostním internetu mohli nechat zdát a „frčeli“ jsme na 56kách modemech. Když se sem ADSL konečně dostalo, bylo tak předražené, že si ho mohl málokdo dovolit. Ceny připojení jsou stále velmi vysoké a při srovnání se zahraničím přemrštěné. V době, kdy hodina připojení přes 56 kbs modem stála kolem 60 až sto korun, byl v zahraniční internet několikrát levnější a v Anglii mimo špičku zcela zdarma.
Počítače se staly zcela neodmyslitelnou součástí našich životů a nedokážeme si bez nich představit den. Ještě před dvaceti lety byl počítač výsadou bohatší vrstvy, nebo zapálených fanoušků techniky, dnes však má počítač doma téměř každý. Mají ho i lidé, kteří ho nepotřebují k práci. Počítače jsou totiž nejen výborným pracovním nástrojem, který dokáže ulehčit mnohé věci, ale také zábavním centrem, díky kterému můžete poslouchat hudbu, sledovat filmy a komunikovat s přáteli po celém světě.
Nedávno jsem četl zprávu, která mě opravdu zaujala. Jistá američanka dostala milion dolarů pokuty za to, že si stáhla cca 20 hudebních skladeb ve formátu mp3. Docela drsný trest za pár em pé trojek, nemyslíte? Žena samozřejmě neměla ani tušení, že tím, že hudbu stahuje přes p2p klienta se dopouští trestného činu. Kdyby si mp3 stáhla ze serveru a nesdílela je, žádného zločinu by se nedopustila.
Dlouhá léta jsem využíval kancelářského balíku zvaného MS Office. Nemusím ho představovat, programy jako Word, Excel, Powerpoint či Acces zná téměř každý uživatel PC. Kvalita se těmto produktům určitě popřít nedá a myslím, že mezi placenou konkurencí zaslouženě vedou. Protože se mi však nechtěly dávat peníze za další verzi Office, dal jsem na radu kamaráda a stáhl free OpenOffice.
Před třemi lety jsem si pořídil netbook Acer Aspire One. S netbookem jsem byl velmi spokojený a to i přesto, že se jednalo o bonus k sekačce, kterou tehdy prodával Moutfield. Mimochem netbook funguje dodnes. Co mě na minipočítači docela štvalo byla špatně vyřešená klávesnice. Vlastně se nedá říct, že byla vyřešena přímo špatně, je totiž pochopitelné, že na malý prostor nejdou vecpat extra široké klávesy. Co však mají dělat lidé s většími prsty?
